Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí
Publikováno: 24.9.2024
Autor(ka): Ivana Popova
Dvacatero vzkazů rodičům od jejich dětí
- Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu – já vás jen zkouším.
- Nebojte se být přísní a pevní. Mám to raději – cítím se tak bezpečnější.
- Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je občas odhalíte.
- Nedělejte ze mě menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako „velký“.
- Nehubujte, nenadávejte a nedomlouvejte mi na veřejnosti. Daleko víc na mě zapůsobí, když se mnou promluvíte v klidu a soukromí.
- Nevnucujte mi, že mé chyby jsou těžké hříchy. Nabourá to můj smysl pro hodnoty.
- Nenechejte se příliš vyvést z míry, když řeknu, že vás nemám rád. Nejste to vy, koho nenávidím, ale vaše moc, která mě ohrožuje.
- Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest.
- Nevěnujte přehnanou pozornost mým drobným poraněním a bolístkám. Dokážu se s nimi vyrovnat.
- Nesekýrujte mě. Musel bych se bránit tím, že budu „hluchý“ a budu dělat mrtvého brouka.
- Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují.
- Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět.
- Nepokoušejte nadměrně mou poctivost. Dostanu strach, a pak lžu.
- Nebuďte nedůslední. To mě úplně mate.
- Neříkejte mi, že mě nemáte rádi, i když někdy dělám příšerné věci.
- Neříkejte, že mé obavy a strach jsou hlouposti. Pro mne jsou hrozivě skutečné a hodně pro mě znamená, že se mi snažíte porozumět.
- Nesnažte se mi namluvit, že jste dokonalí a bezchybní. Hrozně mě šokuje, když zjistím, že to tak není.
- Nikdy si nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit.
- Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává ještě vřelejší.
- Nezapomínejte, že nemohu dobře vyrůstat bez spousty lásky a laskavého porozumění, ale to vám nemusím říkat, že ne?
