Školní psycholog
Školní psycholog - Mgr.Ivana Popová
Školní psycholog vykonává činnosti konzultační, poradenské, metodické a informační, pracuje se žáky, pedagogy i rodiči. Spolupracuje se specializovanými školskými a dalšími zařízeními.
Oblasti aktivit:
Informační činnosti
- Pracovna ŠPP - hlavní budova, II. patro, proti schodišti
- informace poskytuje: Ivana Popová
- konzultační hodiny: úterý 7.00 – 16.00, po domluvě do 18 hodin
- telefon: 318 68 21 65
Diagnostika a depistáž
- spolupráce při zápisu do 1. ročníku ZŠ
- depistáž SPU
- diagnostika při výukových a výchovných problémech žáků
- depistáž a diagnostiky nadaných žáků
- zjišťování sociálního klimatu ve třídě
- screening, ankety, dotazníky ve škole na zakázku vedení školy
Konzultační, poradenské a intervenční práce
- péče o integrované žáky (pomoc při sestavování IVP, vedení)
- individuální případová práce se žáky v osobních problémech
- krizová intervence a zpracování krize pro žáky, učitele a zákonné zástupce
- prevence školního neúspěchu žáků
- kariérové poradenství
- techniky a hygiena učení
- skupinová a komunitní práce se žáky
- koordinace preventivní péče ve třídě, programů pro třídy
- podpora spolupráce třídy a třídního učitele
- individuální konzultace pro učitele v oblasti výchovy a vzdělávání
- konzultace se zákonnými zástupci při výukových a výchovných problémech dětí
- pomoc při řešení multikulturní problematiky ve školním prostředí
Metodická práce a vzdělávací činnosti
- participace na přípravě programu zápisu do 1. ročníku ZŠ
- metodická pomoc třídním učitelům
- pracovní semináře pro učitele (konzultace a vedení)
- účast na pracovních poradách
- koordinace poradenských služeb poskytovaných na škole
- koordinace poradenských služeb mimo školu a spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, zdravotnickými zařízeními a dalšími zařízeními
- metodická intervence z psychodidaktiky pro učitele, včetně podpory při tvorbě ŠVP
- besedy a osvěta
- dokumentace
- prezentační a informační činnost
- participace na přípravě přijímacího řízení na střední školy
Strach z psychologů
I když v současnosti se služby psychologů využívají mnohem více, dá se říct, že se spojují spíše s oblastí byznysu a moderního světa – např. různá manažerská centra, posuzování vhodnosti uchazečů o zaměstnání apod. V oblasti školství a zdravotnictví jsou vyspělé země k psychologii o něco vstřícnější. Mít psychologa je potřebné.
Mnohdy je těžké odlišit, kdy prožíváme „pouze“ jakýsi splín, melancholii, stres nebo kdy různé životní události (nahromaděné pracovní vypětí, rodinné konflikty, vztahové aspekty, smutnění po ztrátě blízkého, sezónní stavy smutku a deprese atp.) způsobí přechodně stavy prožívání negativních emocí, rozlady a neschopnosti prožívat radost. Tehdy je dobré mít po ruce někoho blízkého, komu se můžu svěřit, vypovídat, hodit trochu toho „břemene“ a odtížit si, vyventilovat se, postěžovat si, nabít síly a energii. V přítomnosti blízkých (kamarádů, dobrých známých, rodiny apod.) nejen, že nalezneme cenný zdroj načerpání nových sil, energie, ale i názorů a postojů (kterými se můžeme řídit, ale taky nemusíme), minimálně nám však poskytnou nový úhel pohledu a prostor pro naše vlastní rozuzlení a vypořádání se se situací.
A v neposlední řadě se zde skýtá možnost kontaktovat psychologickou poradnu či ambulanci, kde právě může člověk naleznout prostor k tomu, aby mohl řešit dané otázky, které ho tíží, aby se problémy neprohlubovaly. Je to služba jako každá jiná – tak proč jí nevyužít?!
Duševní zdraví a stres
Pojem „stress“ původně sloužil k vyjádření stavů strasti, útrap či těžkostí, obtížných situací či tísně, protivenství, neštěstí či nepřízně osudu, působení fyzikálních sil, tlaku či napětí.
Hlavní stadia zvládání stresu:
- boj: pokud bylo zřejmé, či alespoň pravděpodobné, že zvládnutí působícího stresoru je v možnostech reagujícího organismu
- útěk: pokud toto zvládnutí zřejmé či pravděpodobné nebylo
Zajímavý názor uvádí také Richard Stanley Lazarus (In Kebza, 2005), který tvrdí, že stresové reakce (u lidí) záleží především na kognitivním hodnocení zátěžové situace.
Jak stres odbourat?
Slovem relaxace je označováno uvolnění svalového a psychického napětí. Každý z nás občas prožívá období či chvíle, kdy se cítí v napětí, „stresován“. Odpočinek i aktivace se musí pravidelně střídat, vzájemně doplňovat a ovlivňovat.
Relaxační techniky mohou být i velmi aktivní, dynamické. Po pracovním dni stráveném ve škole či v kanceláři je pro uvolnění vhodná technika aktivní regulace pohybem. Rychlá chůze parkem či lesem, pomalý běh, jízda na kole, plávání nebo každodenní procházka vyvolávají, podobně jako meditativní technika, pocity pohody a radosti. Tyto pocity jsou vyvolány hormony endorfiny, které mají na organismus blahodárný vliv, neboť zlepšují náladu, vyvolávají pocity radosti a zklidňují spánek. Podobné pocity klidu a pohody může navodit i autogenní trénink, jednoduchá meditace a řada dalších, dobře prováděných relaxačních technik.
Kromě výše uvedených relaxačních technik navrhuje Státní zdravotní ústav další, které lze využít nejen při práci s žáky s poruchami pozornosti, ale také v běžné výuce v rámci relaxačních chvil (především první 4 metody):
(Nebuďte nešťastní, když děti nebudou mít zájem o dlouhou relaxaci. Relaxaci je potřeba děti naučit. Zpočátku bude stačit 1 – 2 minuty, pak se intervaly mohou prodlužovat. Je důležité upozornit na děti s epilepsií, u kterých se relaxační cvičení ve škole ze zdravotních důvodu nedoporučují!)
- Protistresové dechové cvičení
Patří mezi nejrozšířenější metody vůbec. Základem je pohodlná a uvolněná pozice vsedě nebo vleže. Sedneme si tak, aby naše končetiny nebyly překříženy. Vypustíme z mysli všechny stresující myšlenky a zaženeme je daleko za hranice našeho vědomí. Soustředíme se na pokyny, které můžeme dávat i sami sobě prostřednictvím tzv. vnitřní řeči („v duchu“).
Začínáme hlubokým a pomalým nádechem nosem, v jehož průběhu pomalu v duchu počítáme do šesti, osmi až deseti podle kapacity a tempa vdechování vzduchu. Snažíme se nadechnout do břicha. Nesnažíme se při počítání dosáhnout co nejvyššího čísla, nepřirozené přemáhání by mohlo naopak přinést další stres. Na vrcholu nádechu na chvilku zadržíme dech a pak začneme pomalu vydechovat. Výdech nosem by měl být delší než vlastní nádech. A hlavně - nikdo nemusí pozorovat, že takto dýcháme!
- Racionální protistresové činnosti
Pomocí této techniky „přeladíme“ mysl na něco konkrétního, racionálního, co může pomoci překonat aktuální problémovou situaci. Vezmeme si kalkulačku nebo tužku a papír a vypočítáme si, kolik dní už vlastně žijeme. Provádíme sice jednoduchou, ale čistě racionální činnost. - Zastavení myšlenek
Cílem je zastavit chod myšlenek o vlastní nedostatečnosti nebo přehnaných následcích, které jsou odpovědí na tu kterou stresovou situaci.
Pokud zjistíme, že se opakovaně zabýváme jednou nebo více negativními myšlenkami, řekneme si STOP a pokračujeme nějakou větou, která je pro danou situaci nejvhodnější a má za úkol ji zlehčit. Třeba: „Stojí tohle vůbec za to, abych si kvůli tomu dělala hlavu?“
- Využití představivosti
Zde nalezneme spoustu postupů, které si rovněž můžeme osvojit bez odborné supervize.
Najdeme si tichou místnost, kde zaujmeme vhodnou pozici a kde si po zavření očí začínáme navozovat příjemné představy. Krajinu, kterou si vybavíme, můžeme dobře znát, nebo může jít i o krajinu vysněnou. Postupně se krajinou pomalu procházíme, všímáme si podrobností, které na své procházce vidíme, a pomalu se vracíme do bodu, odkud jsme vyšli.
Živost, konkrétnost a jasnost vyvolávaných představ společně s množstvím a kvalitou vybavených detailů jsou měřítkem úspěšnosti v tomto typu relaxace.
- Progresivní svalová relaxace (E. Jacobson)
Technika, jejímž cílem je navození svalové a s ní související duševní relaxace, odstranění napětí a odeznění nepříznivých emočních stavů. - Autogenní trénink (J. H. Schultze)
Je založen na kombinaci relaxace (uvolnění) a koncentrace, které mohou pozitivně ovlivňovat stav organismu. - Meditace
Rozjímání, pohroužení do vlastního nitra. Při nácviku se často používají pomůcky – pomalý tikot hodin, zvuk metronomu, opakování nějakého slova či slabiky (známá slabika „óm“). - Vizualizace
Tento postup vychází z využití imaginace (představivosti), která je v některých psychologických směrech považována za základ integrity a nezávislosti psychiky. - Kineziologie Rychle se rozšiřující, jemná a přitom efektivní metoda odbourávající stres v příčinách vzniku stresu, problému, nemoci. Spočívá v testování reakce svalů na zátěžový podnět nebo situaci. Nutná spolupráce s odborníkem, který vystudoval systém One Brain.