Koncepce rozvoje školy 2018 - 2024
KONCEPCE ŠKOLY - STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE ŠKOLY PRO OBDOBÍ 2018 - 2024
Úvod
Koncepce rozvoje Základní školy v Březnici vychází z dílčích analýz a výsledků dosavadního vývoje školy, z aplikace dění v národním a regionálním školství. Snaží se přihlédnout k předpokladu vývoje podstatných vlivů, které lze oprávněně očekávat a které mohou ve stanoveném období ovlivňovat dynamiku, efektivitu a stabilitu dalšího rozvoje a formovat jej. Plán rozvoje má za cíl vytyčit prioritní cíle rozvoje a prostředky jejich dosažení s ohledem na specifické zvláštnosti školy (příležitosti, možnosti, limity a omezení v městě a okolí). Koncepce je otevřená ohledně možnosti akceptace a uplatnění návrhů žáků (skrze zástupce ve školním parlamentu, návrhy v třídnických hodinách či na základě individuálních návrhů), rodičů (skrze zástupce rodičů v ŠRPŠ při ZŠ Březnice a zástupce rodičů ve školské radě či dalších návrhů oficiálně podaných ředitelství školy), zřizovatele a partnerů školy.
Koncepce vychází také z vyhlášky MŠMT ČR č. 15/2005 Sb., v platném znění pozdějších předpisů, stanovující náležitosti dlouhodobých záměrů. Koncepce je průběžně projednávána s pedagogickou radou a na určených zasedáních projednávána se členy školské rady. Ředitel školy projednává její úpravy a průběžné plnění se zřizovatelem za účelem spolupráce a optimalizace. Ačkoliv je koncepce v mnoha ohledech závazná, jde o živý dokument s možností změn a doplnění na základě průběžné reflexe a hodnocení či nově vznikajících příležitostí.
Řídící i přímá pedagogická činnost je proces kontinuální a v tomto ohledu považuje ředitelství školy nadále za účelné vycházet historie a empirie činnosti a provozu školy v uplynulém období a plynule na ně navázat. To znamená poučit se z minulých chyb a omylů a inspirovat se dosaženými úspěchy. Každé školské zařízení má své limity v řadě oblastí (tj. materiální, prostorové, finanční, personální podmínky aj.) a je ovlivňováno mnoha skutečnostmi, které zůstávají z pozice ředitele víceméně neměnné (např. vnější normy, část financování). V této oblasti je proto třeba se primárně zaměřit na jejich účelné, nápadité a plné využití. V zásadě téměř neomezené hranice a možnosti rozvoje tkví v lidských zdrojích (učitelích, žácích, užší i široké veřejnosti). I v tomto případě je nutno mít na zřeteli hlavní poslání a úlohu školy a konat v zájmu žáka.
V předchozím období se podařilo obnovit oboustrannou komunikaci a spolupráci školy a zřizovatele. Na základě vzájemných jednání se konstruktivně daří řešit vzniklé problémy, přičemž zřizovatel aktivně projevuje zájem, podporuje činnost školy, podává návrhy a konzultuje s ředitelstvím školy vzdělávací politiku v regionu. Návrhům ředitelství je zřizovatel otevřený, jednání lze označit po všech směrech za konstruktivní.
Z větší části se podařilo zavést některé funkční mechanismy pro obousměrnou komunikaci vedení školy a jejích pracovníků (pedagogických a nepedagogických), stanovit práva, povinnosti, odpovědnost a kompetence v rámci přehledné struktury. Pedagogičtí pracovníci mají možnost se vyjadřovat k dění, vývoji, participovat na provozu. Odborová organizace se v roce 2017 sama rozhodla ukončit činnost. Pedagogičtí pracovníci spolupracují, příležitosti zůstávají v oblasti mezioborové spolupráce, a především v oblasti sdílení zkušeností, v ojedinělých případech ochoty ke kolegiální podpoře a osobnostnímu rozvoji. Pedagogický sbor je momentálně plně kvalifikovaný (více informací viz výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2017/2018).
Výrazným krokem pro optimalizaci informovanosti rodičovské veřejnosti bylo zapojení zástupců rodičů do aktivit a jednání, zintenzivnění setkání pedagogů s rodiči, posílení kulturních akcí s prostorem pro poznávání života školy, a především modernizace informačních kanálů (modernizace žákovské knihy na II. stupni ZŠ, webových stránek, elektronické komunikace, rozšíření konzultačních hodin, využití periodik školy i města aj.). V oblasti informovanosti byla v roce 2017 za účelem poskytnutí zpětné vazby realizována anketa. K výsledkům je přihlíženo při zavádění opatření v rámci ZV.
Škola také podnikla kroky k zavedení dalších inovativních projektů s cílem podpořit materiální zabezpečení, zkvalitnění výuky a podporu gramotností i konkurenceschopnosti žáků, podpořit mezinárodní spolupráci, společné vzdělávání i pomoci rodičům v oblasti zaměstnanosti. Projekty jsou vybírány na základě hodnocení potřebnosti, udržitelnosti, dotačních výzev, ale především s ohledem na cíle ZV. Příležitosti zapojení školy široce překračují její personální a časový potenciál. Projekty však byly efektivně a smysluplně využívány již za předchozího vedení.
Existence a úspěšnost působení školy, coby výchovně-vzdělávací organizace, je přímo podmíněna kvalitou její interakce s okolními subjekty. Právě úroveň komunikace a míra aktivní spolupráce zásadně ovlivňují atraktivitu školy, možnosti jejího rozvoje i celkovou úspěšnost organizace a jejích žáků. V konečném důsledku jsou tyto aspekty nejen cílem, ale současně prostředkem k získání finančních zdrojů a zkvalitnění materiálního zabezpečení, které přirozeně tvoří neopomenutelné podmínky realizace stanovených záměrů a rozvoje širší perspektivy školy.
Image
Základní škola Březnice je jedinou základní školou poskytující základní vzdělávání ve městě. S okolními školami poskytující základní vzdělání v okolních městech a obcích spíše spolupracuje, nežli by si konkurovaly. Přesto je v rámci managementu vzdělávání nutno respektovat a rozvíjet image školy. Je jedním z faktorů, které se uplatňují nejen při rodičovské volbě školy pro své děti, ale spolupodílí se na úrovni prestiže v očích široké veřejnosti. Tím také image nepřímo ovlivňuje míru a kvalitu spolupráce s dalšími organizacemi, úřady, konkurenceschopnost a příležitosti potenciálního rozvoje. ZŠ Březnice se dlouhodobě profiluje jako environmentálně orientovaná škola. V návaznosti na dosavadní aktivity školy, výsledky žáků a cenné vztahy s řadou ekologických a environmentálně zaměřených organizací bude tato tradice dále rozvíjena a podporována. Škola si však stanovila v roce 2012 následující a dále naplňované cíle:
- udržet a nadále rozvinout vysoký standard poskytovaných služeb školou, rozšířit pestrost vzdělávání, které vychází z potřeb a zájmů žáků, a zohlednit moderní pedagogické poznatky a společenské trendy
- rozšířit profilaci školy, vybudovat vlastní pozitivní „tvář“ školy a podpořit její konkurenceschopnost
- doplnit stávající formy poskytování informací veřejnosti o nové a respektovat platnost a spolehlivost poskytovaných informací
- využívat komunikační a informační kanály, které respektují možnosti populace regionu, věkových skupin (rodičů a žáků), vybírat a uplatňovat je s ohledem na bezpečnost a platnou legislativu
- udržet funkční tradice a rituály školy, za účelem posilování vztahu školy a rodičů, žáků a širší veřejnosti, umožňování smysluplné a zdravé participace na dění ve škole a pomohou k prohloubení sounáležitosti se školou
- pracovat neustále na spolupráci se školami v regionu i mimo něj (včetně zahraniční spolupráce) a v souvislosti s volbou povolání systematicky rozvíjet komunikaci s různými druhy a stupni škol (v minulosti se tato spolupráce velmi osvědčila ohledně reálných očekávání žáků při volbě dalšího studia a povolání)
- účastnit se kulturního dění v Březnici, využít prostorového a materiálního zabezpečení školy ke zvýšení kvality života obyvatel města nabídkou služeb veřejnosti (sportovní aktivity, kulturní vystoupení, spolupráce s MŠ a propojení věkově odlišných skupin dětí, stravování, podpora a spolupráce se seniory, se spolky, vzdělávací kurzy pro veřejnost).
Klima školy
Klima školy vyjadřuje celkovou kvalitu prostředí uvnitř školy. Jde o sociálně psychickou proměnnou, která je mimo jiné určena existencí konkrétních osob a skupin (žáci, učitelé, rodiče, vedení školy, městské zastupitelstvo apod.) jejich kvalitami, kompetencemi, ale také úrovní jejich komunikace a kooperace. V předchozím období byly podniknuty konkrétní kroky ke zlepšení komunikace vně i uvnitř školy, posílit profesní vztahy a podpořit pozitivní pracovní klima. Mezi hlavní prostředky patřila podpora transparentnosti řízení a procesů, posílení vzájemné komunikace mezi vedením školy a zaměstnanci, zavedení principů demokracie s důrazem na odpovědnost, konkretizace a stanovení kompetencí, odpovědnosti, zaměření seminářů a DVPP na komunikaci, řešení vzniklých problémů a problémových situací, zavedení akcí pro „společnou sborovnu“, optimalizaci školního kolektivu aj. Některé z cílů se podařilo naplnit. Především si zaměstnanci uvědomují význam vzájemné komunikace jako hlavního prostředku k naplňování cílů školy a ZV. Transparentnější vedení pomáhá pochopit problematiku v oblasti financování, legislativy a dalších oblastí a posílit respekt ke stanovým kompetencím jednotlivých pracovníků. Vedení cítí podporu zaměstnanců a ochotu pracovat tam, kde je činnost v zájmu žáků a nepostrádá smysluplnost. Došlo ke zlepšení úrovně komunikace mezi vedením školy a ostatními zaměstnanci, posílení dobrých pracovních vztahů, podporu pocitu jednoty a sounáležitosti pedagogických pracovníků a vytvoření prostoru pro konstruktivní dialog tak, aby byla škola schopna odolávat negativním vlivům, plnit své závazky a cíle. Přesto není situace zdaleka ideální, cíle nebyly bezezbytku naplněny. Velký problém je obava ze změn a nedostatku času na adaptaci, nekoncepčnost některých zaváděných opatření, nárůst administrativní zátěže. To vede k demotivaci zaměstnanců školy, přejímání odpovědnosti a funkcí jiných společenských institucí oslabuje celkovou integritu organizace a jejích působení. Nutno je pracovat na prestiži a sebeúctě, zejména pak v případě pedagogických pracovníků a na podpoře jejich profesního i osobního rozvoje. V důsledku minulých zkušeností a vlivem velkého množství změn, často nekoncepčních opatření a mediální manipulace zůstává velký prostor pro promyšlené a systematické utváření pozitivního, bezpečného, tvořivého a podnětného klimatu školy zajišťujícího ve všech ohledech harmonický rozvoj žáků. Formou komunitních kruhů, posílení třídních schůzek a využití jejich potenciálu, realizací dalších akcí školy došlo ke zlepšení přímé spolupráce s rodiči a podpoře systematičnosti. Na druhou stranu tato opatření vedla k dalšímu zatížení provozu, pedagogické práce, včetně zvýšení finanční náročnosti.
Zvláštní kapitolu tvořilo zajištění a zprostředkování odborné a poradenské pomoci. V tomto ohledu škola dostála svým cílům, avšak zcela bez slibované podpory ze strany státu. Do budoucna představuje zajištění školního psychologa, kvalifikovaných speciálních pedagogů a dalších pracovníků vysoké riziko. Problém představují dlouhé lhůty vyšetření v poradenských zařízeních. Limitujícím faktorem je také financování některých principů a podpůrných opatření v rámci společného vzdělávání a s tím spojené personální zabezpečení (zajištění asistentů pedagoga, speciálně pedagogických a pedagogických intervencí apod.).
Organizace a řízení
Vedení a rozvoj školy žádoucím a efektivním směrem je vždy možné pouze na základě promyšlené koncepce a organizačního řádu školy se všemi kompetencemi a organizační dokumentací, které odpovídají potřebám daného zařízení, ale současně reflektují proměny soudobé společnosti a pružně reagují na nově vyvstalé skutečnosti. Proto je třeba prosazovat živý – organický typ organizace, založený na osobní odpovědnosti a zainteresovanosti, přirozené autoritě, která vychází z osobních a profesních kvalit všech pracovníků školy, a participačním, demokratickém typu řízení založeném na spíše vztazích kolegiality nežli podřízenosti a nadřízenosti.
V návaznosti na výše uváděná tvrzení mezi hlavní úkoly ředitelství školy patří:
- neustále zdokonalovat řídící činnost, zvyšovat její transparentnost a podporovat aktivní podíl pracovníků na řízení, organizaci a hodnocení činnosti školy
- průběžně analyzovat vnitřní procesy, včetně vnitřních systémů, předpisů a dokumentace školy, zajišťovat jejich aktualizaci
- posilovat úlohu metodických orgánů,
- minimalizovat izolovanost mezi prvním a druhým stupněm a zajišťovat neustálou prostupnost mezi oběma stupni (metodické porady, integrované výukové bloky, projekty aj.)
- udržovat naplněnost školy (dosavadní opatření v podobě posílení dopravních možností žáků ze spádových obcí, rozšíření činnosti, kapacity a činnosti školní družiny, jednání s obcemi, zapojení do aktivit MAS Podbrdsko a realizace opatření v rámci akčního plánu vedla k pouze udržení a zmírnění poklesu počtu žáků. Vlivem demografického vývoje se nedaří posílit naplněnost školy.)
Ekonomika a materiální vybavení
V minulých letech ve spolupráci se zřizovatelem započala rekonstrukce školní budovy. V jednotlivých etapách došlo k opravě střechy, modernizaci velké tělocvičny, vybudování velmi moderní školní kuchyně, rekonstrukci sociálních zařízení, která odpovídají přísným normám EU, a v neposlední řadě k výstavbě vlastní plynové kotelny, která výrazně přispěla ke snížení provozních nákladů. Modernizace vnitřního vybavení učeben, inovaci a rozšíření didaktických pomůcek pak bylo mimo jiné nemalou měrou financováno z grantových projektů ESF. Přes stáří budovy a rozsáhlé prostory náročné na údržbu je tak postupně budováno příjemné a podnětné prostředí pro rozvoj žáků a kvalitní pracovní zázemí pedagogů. Rozpočet školy se do jisté míry daří udržet vyrovnaný a schopný prozatím odolávat destabilizačním vlivům. Za klíčové lze v souvislosti s ekonomickým a materiálním vybavením školy považovat:
- zpracován a uplatňován je návrh časového harmonogramu odstranění vážných technických závad na objektu školy, vypracován a s pedagogickou radou, školskou radou, zřizovatelem byl plán modernizace a rozvoje materiálního zabezpečení a vybavení školy
- v jednotlivých etapách došlo k modernizaci učeben, financování je realizováno z prostředků školy, zřizovatele, externích zdrojů (dotační výzvy)
- proběhlo zasíťování školy, obnova SW (zejména vzdělávacího) a HW (nadále pokračuje dle plánovaných etap), zabezpečení účtů
- významné finanční prostředky byly investovány do zabezpečení školy a zajištění aktivní ochrany zdraví a bezpečnosti žáků a ochrany majetku
Výchovně vzdělávací proces
Výchovně vzdělávací proces tvoří hlavní náplň základní školy a jeho kvalitě, dynamice, efektivitě je třeba podřizovat veškeré výše a dále uváděné aspekty. Ačkoliv výsledky nelze zjednodušeně generalizovat, z kontrolní činnosti vyplývá, že úroveň výchovně vzdělávacího procesu na Základní škole v Březnici je na velmi dobré úrovni. Přesto je nezbytné výchovně vzdělávací činnost je neustále analyzovat, reflektovat získaná data a aktualizovat proces v souladu s potřebami žáků a celorepublikovými požadavky a soudobými trendy. Škola má vypracovaný funkční školní vzdělávací program. Ten reagoval nejen na potřebu integrace nových témat, akcentaci gramotností, ale také zavedení principů tzv. společného vzdělávání. Za účelem optimalizace plánování, organizace a hodnocení učební činnosti žáků je ŠVP rozpracován v každém školním roce do měsíčních plánů.
Příprava vyučujících na výuku je na dobré úrovni, převládá kvalitní organizační struktura hodiny a efektivita pedagogické činnosti je dobrá. Běžně využívané didaktické postupy jsou pravidelně kombinovány s různými metodami a formami výuky. Pro většinu předmětů a předmětových oblastí byly vybudovány a na podmínky školy moderně vybaveny učebny, které poskytují odpovídající zázemí pro vzdělávání a výchovu žáků. V současnosti je se však ukazuje potřeba modernizace odborných učeben, které často nekorespondují s požadavky na výuku. Využívání konkrétních technologií ve výuce je však rozdílné a závisí nejen na charakteru předmětu, ale také na přístupu vyučujícího. Na dobré úrovni je péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i o žáky mimořádně nadané, kteří jsou integrováni do běžných tříd. Přesto z hospitační činnosti vyplývá, že individuální přístup k žákům je uplatňován spíše na prvním stupni, zatímco na druhém občas chybí. Zlepšila se dovednost diagnostiky těchto žáků, včetně následných postupů a spolupráce se školským poradenským pracovištěm i zařízeními. Některá opatření však zůstávají formalitou nebo se ukazují jako neúčinná. Škola zavedla ucelenější pravidla pro žáky ohrožené školním neúspěchem a žáky s problémovým chováním. V této oblasti však v souvislosti s vývojem rizikových jevů ve společnosti dochází ke stále vyššímu zatížení školy. Škola však má vytvořený a průběžně upravovaný minimální preventivní program a žákům školy a jejich rodičům je stále k dispozici školní psycholog. Součástí běžného vyučování jsou kulturní a vzdělávací akce, exkurze a aktivity spojené s prevencí sociálně patologických jevů.
Škola se nadále bude zaměřovat na:
- podporu polytechnického vzdělávání, environmentální výchovy, gramotnosti finanční,
- podporu rozvoje čtenářské a jazykové gramotnosti, rozvoj mluveného projevu žáků a rozvoj sociálně komunikačních dovedností a na podporu mediální výchovy,
- smysluplné a efektivní využití moderních technologií ve výuce,
- udržení výuky v souladu s poznatky v oblasti vědy a techniky, ale také výuky k lidskosti (Neustále nastolovat otázky: Čemu žáky učit pro úspěšný a šťastný život? Zohledňovat proměny společnosti, doby a technologií a uvádět je do souladu s ověřenou zkušeností, tradicí a základními principy humanity.),
- podporu a rozvoj projektového, tematického vyučování a dalších modelů k zajištění pestrosti výuky, zvýšení efektivity edukačního procesu a zvýšení příležitostí k individuálnímu přístupu k žákům,
- flexibilnější inovaci školního vzdělávacího programu a jeho implementaci do výchovně vzdělávacího procesu,
- posilování spolupráce s rodiči, jejich osvětu i participaci na výchově a vzdělávání žáků,
- zvýšení podílu aktivní participace žáků na dění v regionu a na podpoře zájmu o něj,
- rozvoj dovednosti anticipace, plánování a evaluace
Personalistika
Personální zajištění školy lze z mnoha důvodů považovat za jednu z nejvýznamnějších podmínek kvalitního vzdělávání a výchovy žáků. Škola je taková, jací jsou její zaměstnanci, to znamená, jakými kvalitami disponují, jaké prostředí vytváří, kolik dokáží a chtějí předat nastupujícím generacím. Spokojení, motivovaní a kompetentní pedagogové jsou schopni určitou měrou kompenzovat nedostatky v oblasti materiálního zabezpečení, sociálního znevýhodnění žáků a rozvíjet školu i v jinak náročných obdobích. Podmínkou je však odpovídající vzdělání, zkušenost, spokojenost, zájem o sebeaktualizaci a následnou realizaci, ale také společenské uznání, sebeúcta, smysluplnost vykonávané práce, a především odpovídající ocenění a ohodnocení.
V současnosti se na Základní škole v Březnici podařilo zajistit plně kvalifikovanou výuku ve všech vzdělávacích oblastech. Ve srovnání s předchozím obdobím se však situace zcela změnila. Rizikem je momentálně nedostatek kvalifikovaných pracovníků, nezájem absolventů pedagogických fakult, demotivace, zvyšující se věkový průměr učitelstva a v neposlední řadě silná feminizace školství.
Mezi hlavní cíle dalšího období by měly patřit:
- všestranná podpora a rozvoj stávajících pedagogických pracovníků, zajištění
odpovídajícího ohodnocení, individuálního rozvoje (např. supervize, koučing, mentoring,
další vzdělávání, zajištění příležitosti sdílení ped. praxe aj.),
- získávání mladých a pro pedagogickou činnost nadšených pedagogů,
- získávání vyučujících pro první stupeň a všeobecně vzdělávací předměty technického
zaměření (fyzika, chemie, pracovní činnosti)
- příprava flexibilního personálního plánování založeného na anticipaci změn
demografických, změn v oblasti financování i vývoje školství na národní úrovni,
- udržování a zvyšování odborné způsobilosti pedagogického sboru a podporou dalšího,
- vzdělávání,
- posílení mužské složky pedagogického sboru v souvislosti s podporou stability klimatu,
využití výchovného vlivu mužského vzoru a modelu.
Závěr
Výše uváděná koncepce poskytuje pouze krátkou reflexi dosavadního vývoje a stručnou deskripci aktuálního stavu, včetně nástinu hlavních cílů, principů a zásad. Podrobnější informace jsou součástí další dokumentace školy. Vybrané části a odkazy jsou připojeny přílohou.
Uváděné aspirace jsou však vybírány cíleně tak, aby podpořily komplexní rozvoj školy a respektovaly regionální i celorepublikovou situaci, společenské zakázky, potřeby a zájmy žáků i rodičů a konečně zohledňovaly možnosti pracovníků školy. Řada záměrů zde není plně rozvedena a dosažení perspektivních cílů předpokládá systematické, promyšlené, důsledné a mnohdy dlouhodobé plnění v rámci jednotlivých etap. Koncepci je nutno chápat jako strategický plán, který nemůže počítat s veškerými proměnnými, jež vstupují do procesu rozvoje, ale který je současně schopen pružně na změny reagovat a adaptovat se se zachováním klíčových výstupů a dobrými vztahy mezi všemi zúčastněnými subjekty. V souvislosti s tím si závěrem dovoluji zdůraznit prioritní cíle a principy, na kterých je celkový záměr postaven:
- Udržení kvalifikovanosti pedagogického sboru, udržení jeho stability, práce s klimatem, rozvoj kompetencí a vzdělávání pracovníků školy. Posílení mužské složky pedagogického sboru.
- Zavádění funkčních mechanismů a principů pro podporu efektivity a vysoké úrovně vzdělávání a snížení administrativní zátěže.
- Rozvoj vybavenosti a modernizace školní budovy a vybavení, smysluplné a účelné využití prostor a potenciálu ve prospěch žáků i populace v regionu.
- Základní škola Březnice by však měla být především školou, která bude žáku prospívat. To neznamená ustupovat častým manýrům, či trpně se podrobovat dítěti a jeho neustálým přáním, ale konat se skutečným zřetelem na jeho zájem a dobro. Ptát se, co žáku skutečně prospívá, co jej posiluje, rozvíjí a dává vyniknout jeho dispozicím a jedinečnosti, a to bez ceny zbytečné ztráty dětství. Toho lze dosáhnout - laskavou důsledností, autentickým působením, spravedlností k sobě i druhým, skutečným prožitkem a osobně nabytou zkušeností.
S tím souvisí idea činné školy, jejíž dění je postaveno především na aktivitě žáka. Aniž by to jakkoliv snižovalo význam učitele ve výuce, znamená to volit takové formy a metody, které žáka podněcují k vlastní činnosti, k aktivnímu poznávání, vedou jej ke kreativitě a učí ho dovednosti účinně využívat osvojené, kombinovat postupy, hledat nové cesty a možná řešení. Řeč je o přeměně žáka z role pasivního diváka a posluchače v aktivního partnera s vědomím jeho vlastní odpovědnosti. Jde o způsob výuky, který není vždy vítán a oblíben, neboť klade velké nároky na přípravu, organizaci, v případě žáků na jejich pozornost, vytrvalost, dovednost plánovat, spolupracovat a především konat. Umět pracovat s chybou a přiznat odpovědnost za individuální a kolektivní výsledek. Občas tato koncepce výuky naráží i u rodičů a veřejnosti, neboť není vždy bez finančních nákladů (exkurze, nákup materiálu, vybavení apod.) a především je nezřídka v rozporu se zažitou zkušeností.
Dalším pilířem pojetí školy je přesvědčení ředitelství, že každý žák má ve škole zažívat úspěch. To proto, aby se radoval sám ze sebe, ze své práce, svého učení a z dosažených výsledků. Takový žák může a má chuť poznat sebe, aktivně hledat své místo ve světě, vážit si sebe a druhých. Je-li žák ve škole úspěšný, škola pro něj jistě nebude jen místem povinností, požadavků a pocitu ohrožení. Úspěch posiluje motivaci, víru a naději, zbavuje strachu a dodává chuť k dalšímu učení a činnosti.
Úspěch přitom nelze zaměňovat s výkonem, který se stal pro společnost jakýmsi zaklínadlem. Existují i nevýkonnostní kvality – ohleduplnost, čest, odpovědnost, vlastenectví, úcta ke svobodě, ochota konat v zájmu druhých aj., které patří k základním lidským hodnotám. Ve snaze pomoci žákům být úspěšný lze přispět uplatněním další pedagogické zásady, a tou je jistá změna v hodnocení. Mnohé školy inklinují ke snižování nároků a mírnějšímu hodnocení. To však není v zájmu žáka a jeho rozvoje, neboť pro žáka není takové hodnocení srozumitelné (za méně práce stále pozitivní hodnocení), není spravedlivé ani výchovné. Cestou je naopak udržet nároky a využívat hodnocení důsledné, objektivní, zdůvodněné, srozumitelné. Zaměřit jej však především na to, co žák umí, zná – na jeho pokrok. Hodnocení není prováděno jen ve vztahu k normě, ale také k osobnímu pokroku žáka, jeho cílům a aspiracím. Tradiční zaměření hodnocení jen na chyby, nedostatky a špatné odpovědi není ve všech ohledech špatné, ale nutné je uvědomit si, že je formou negace, přispívá k nejistotě a poukazuje jen na slabé stránky, přičemž zcela opomíjí, co naopak žák dokázal, zlepšil, v čem se posunul, co všechno jinak zná a umí.