Třídenní terénní projekt EVVO Brdy

Ve středu 23. září jsme krátce po půl deváté vyrazili od školy v počtu 29 žáků na třídenní terénní projekt EVVO – přechod Brd. Cílem nebylo jen ujít pořádnou porci kilometrů, ale poznávat přírodní i kulturní hodnoty našeho regionu, naučit se fungovat v terénu, spolupracovat a také si trochu sáhnout na vlastní hranice. Přesně v duchu projektu, který propojuje pobyt v přírodě, zdravý pohyb, orientaci, vzájemnou pomoc i poznávání toho, jak člověk brdskou krajinu ovlivňoval a stále ovlivňuje.  Z Březnice jsme zamířili na Bílou skálu a dál přes Voltuš a Hutě až do Kempu Brdy ve Věšíně. Po téměř dvaceti pětikilometrové první etapě přišly vhod chatky i stany, špagety k večeři a ráno skvělé švédské stoly. 

Druhý den nás čekala cesta k Atom muzeu Javor 51 – a také zkouška, kterou jsme původně do vzdělávacího programu úplně nenaplánovali: vytrvalý déšť. Právě tahle etapa děti pořádně otestovala. Mokré oblečení, kilometry v nohách a počasí, které se s námi rozhodně nemazlilo, prověřily odolnost, vzájemnou pomoc i schopnost neztratit dobrou náladu. A děti to zvládly! Cestu nám navíc zpestřilo nečekané setkání s mladým párem, který doprovázela nejen dvojice psů, ale také ochočený divočák Milouš - protože v Brdech zřejmě nikdy nevíte, koho potkáte. Samotné Atom muzeum bylo mimořádně zajímavé a skvěle doplnilo téma historie Brd, vojenského využívání krajiny a vztahu člověka, technologií a odpovědnosti, které bylo jedním z témat projektu.  V Míšov Grilu jsme pak doplnili energii kuřecím steakem, sekanou a dalšími dobrotami a pokračovali na Chatu Padrť. 

Na Padrti jsme zatopili v kamnech, usušili, co se usušit dalo, uvařili dětem další špagety a hlavně si užili společný večer. Venku se mezitím ozývali jeleni v říji, kolem nás byla nádherná brdská krajina a hub tolik, že bylo někdy těžší dívat se na cestu než do lesa. Druhá etapa čítala přibližně 20 kilometrů.  

Ráno přišel na řadu chléb se žervé a poslední etapa: přes vrch Praha do Nepomuku. Odtud jsme se autobusem přesunuli do Rožmitálu a následně do Březnice. Tedy skoro všichni – několik nezlomných jedinců, kterým  předchozí desítky kilometrů nestačily, se rozhodlo dojít až do Březnice pěšky.  Dohromady jsme tak nachodili 58 kilometrů, a ti, kteří došlapali až do Březnice, dosáhli 68 kilometrů.  

A co je nejdůležitější? Cíle projektu nezůstaly jen na papíře. Žáci poznávali Brdy přímo v terénu, orientovali se v krajině, sledovali přírodu i stopy lidské činnosti, učili se rozvrhnout síly, reagovat na změny počasí a především spolupracovat a pomáhat si – tedy přesně to, co jsme si před cestou stanovili.  Tři dny nám nabídly déšť, slunce, mokré boty, spoustu kilometrů, houby, jeleny, jednoho divočáka, kamna, špagety a hlavně spoustu společných zážitků. Brdy nás trochu prověřily, ale deváťáci ukázali, že se jen tak neztratí. 

V terénu byli nejen třídní učitelé - Bílek 9.A, Klímová 9.B, ale také pan učitel Štika a budoucí učitelka Nikola Motejzíková, které dodatečně děkujeme za krásné zpívání u kytary. 

Foto z našeho projektu si můžete prohlédnout zde.