Skotsko 2025 - pátek a sobota

Milí rodiče a drazí přátelé, snažit se přenést všechny naše pocity a zážitky živené neuvěřitelnou atmosférou zdejších měst a kouzlem místní přírody je prakticky nemožné.  Skotsko je zemí plnou svěží zeleně protkané žlutými květy hlodášů, syrové šedi rozeklaných skalisek i prastarých kamenných zídek a hradeb, nekonečných pastvin posetých líně se toulajícími ovcemi a stínů košatých korun staletých dubů. Za každou zatáčkou, za každým kopcem se před námi otevírají nové a snad stále hezčí výhledy do krajiny opředené legendami.  Teprve nyní nám dochází, jak těžké bude Vám prostřednictvím písmenek popsat, jak úchvatná může být příroda ostrovů, v nichž se snoubí dávná historie s moderní dobou, divoká příroda plná pestrých barev a strhujících scenérií s umně vyvedenou architekturou a všudypřítomnými ukázkami starobylého i současného umění? Lidé jsou zde stejní jako jejich domovina – divocí, hrdí a nepoddajní, ale stejně tak laskaví a usměvaví. Stoupnete-li si zde do uliček přímořských měst či mezi zdi zdejších kostelů a katedrál, dolehne k Vám křik plachtících racků, šum mořského příboje nebo ve větru se nesoucí libé tóny dudáckých píšťal.

Páteční den se nesl v duchu častých přejezdů a přesunů. Kromě rozvalin Hadrianova valu, které jsou pozůstatkem a svědectvím neuvěřitelné rozsáhlosti kdysi slavné říše Římské, jsme navštívili malé, ale okouzlující městečko Jedburgh. To je proslulé zejména pro své pozůstatky kdysi slavného opatství. Samo městečko by však dodnes mohlo být předlohou pro plátna malířů či verše básníků, neboť jde o místo stejně osobité, jako malebné. Kamenné zdi místních domů a rezidencí mají pro Skotsko netypický béžový nádech, a kromě dělených oken je zdobí pestrobarevné výlohy nabízející nejrůznější zboží. Strmě stoupající uličky jsou plné pestrých květin, pečlivě zastřihovaných keřů a zahrádek s kovanými plůtky. Právě zde, před zdmi monumentálního opatství, jsme po malé obhlídce našli dočasné útočiště pro odpočinek, občerstvení a malé nákupy. Odtud jsme vyrazili do Rosslyn Chapel, která podle legendy ukrývá slavný Svatý grál. Ten jsme bohužel také nenašli, ale protože naše další cesta mířila do našich „náhradních rodin“,  očekávání, napětí a zvědavost i tak doslova visely ve vzduchu. Nervozita ještě narostla na dvou meetingpointech (místech srazu) a naši mladí cestovatelé, dosud plní bujarého veselí náhle ztichli a s očekáváním, široce otevřenýma očima a poněkud strnulými úsměvy sledovali, jak jejich řady řídnou a rodiny si je postupně odváží do svých domovů. Nebudeme Vás napínat – na všechny se dostalo a dá se říci, že všechny rodiny se svých rolí zhostily se ctí.

Sobotní program byl vyhrazen hlavnímu městu Skotska – věhlasnému Edinburghu. Edinburra, jak mu jeho obyvatelé familiárně říkají je městem ve všech ohledech jedinečným, originálním a neopakovatelným. Edinburra je ztělesněním historie, má rozměr i svůj styl. Je součástí světového kulturního dědictví, domovinou výrobců kiltů a vlněných oděvů, baštou výtečných kuchařů, jevištěm pouličních umělců i místem pravidelných festivalů. Edinburra je skutečně pohádkové město a více než pětisetletým kulturním centrem celého Skotska. Městu plnému širokých dlážděných ulic i křivolakých uliček, příkrých schodišť a tajuplných zákoutí dominuje hrad, který se tyčí na pozůstatcích dnes již vyhaslé sopky. Ostatně vulkanická činnost je patrná všude kolem. Ať už se rozhlédnete z hradeb či z vrcholu nedalekého Calton Hillu kterýmkoliv směrem, vždy spatříte monumentálně vyhlížející město, které má přirozené nadání pro vážnost, melancholii i živý výraz a dramatičnost. V chladu a šedi prastarých staveb a mohutných domů tluče srdce města – nákupní třídy, elegantní obchody a stylové kavárny, to vše pulzuje životem. Hlavní tepnou je pak proslulá Royal Mile – královská míle – promenáda plná denního i nočního reje a života. Traduje se, že žádná hvězda nešíří kolem sebe záři hezčí než světla ulic v Edinburghu (Robert L. Stevenson). A právě zde jsme se po prohlídce monumentálního hradu a návštěvě místních muzeí i rozlehlého nádvoří pohybovali, za výkladu naší skvělé průvodkyně poznávali slavná místa, ochutnávali zdejší pochutiny, nasávali jedinečné vůně, četli motta a vzkazy vytesané do kamene a památníků, naslouchali hře dudáků, a dokonce plivali do srdce vytvořeného v místní dlažbě (Proč vám však povíme až doma.). Dnes už víme, proč je Edinburra tak jedinečná - ve své starobylé kráse vypadá, jako by měla beze změny přetrvat věčnost, ale přitom je neustále v pohybu, připravená pro nové příležitosti a nové časy.

Po zevrubné prohlídce města, a samozřejmě zcela nezbytný nákupech vzácných suvenýrů, nás naši řidiči bezpečně převezli skrze heavy traffic jam do blízkého přístavu k prohlídce HMY Britania – jachty královny Alžběty. Ta po svém odstavení v roce 1997 slouží jachta jako muzeum a nabízí úchvatný návrat v čase - pohledy do skvostných kajut členů královské rodiny, do genlemansky projektovaných prostor vyhrazených nejvyšším důstojníkům, ale také do nauticky vyhlížející strojovny, prádelny, do operačního sálu, salónků a dalších míst, které se skrývají v útrobách jedinečné lodi. Royal yacht je mimo jiné unikátní tím, že za dobu svého působení urazila na svých cestách přes jeden milion námořních mil a vlastně máme tak trochu pocit, že je opravdovým ztělesněním úctyhodných dovedností, elegance, vlastenectví a hrdé aristokracie tehdejší výsosti, královny Alžběty.

Do rodin jsme se vraceli příjemně unaveni, plni dojmů, zážitků….a někteří z nás rovněž tašek z obchodního domu – den to byl tedy po všech stránkách úspěšný a pestrý. :-)